Pavla Vanduchová

Jul 19

S jógou jsem se poprvé setkala v roce 2006 během svých studií na vysoké škole v Ostravě. Jógu jsem tehdy znala jako pomalé a velmi nudné cvičení ve velkých tělocvičnách, a proto mě velmi překvapila lekce powerjógy.

Najednou jsem pocítila, že záleží na jógovém stylu, a také na učiteli, který Vám jógou zprostředkuje. A jak se říká, když je žák připraven, učitel se vždy najde, i já jsem potkala svou životní účitelku a blízkého člověka, který mi ukázal svět jógy úplně v jiném světle. Moje učitelka - Lenka Knag (Śivā Devī) přinesla do šedé Ostravy kus západního stylu - Jivamukti jógu.

V té době byla jednou z pěti certifikovaných lektorek v Česku. Otevřela první jógové studio v Ostravě a na severní Moravě a já jsem tam s hrdostí v roce 2009 začala učit.

Navštěvovala jsem její lekce a lekce Marcelky Tomečkové, workshopy s lektory z celého světa a byla jsem úplně ponořena nejen do dynamiky tohoto stylu, ale také do jógové filosofie.

Pro dvacetiletou holku, která do té doby vedla jen lekce aerobiku, bodystylingu, kickboxu a posléze powerjógy, začala nová životní etapa. Etapa, která se stále rozvíjí, opouští nepotřebné a hledá nové možnosti. Díky Lence jsem se také mohla dvakrát zúčastnit týdenního retreatu Jivamukti Immersion a Estatic Chantu v USA a navštěvovat jógové lekce v New Yorku. To vše a životní zkušenosti mě neustále posouvají na mé jógové cestě.

Každá životní etapa pro mě znamenala krok vzad i posun dopředu, hledání cesty, jak zpracovat danou zkušenost, jak vytvářet podmínky pro to, abychom žili svůj sen. A i když mi už není dvacet a spousta pozic je pro mě výzvou, kult těla postupně opouštím a snažím se hledat odpověďi na otázky v jógovém přístupu skrze jógovou filosofii. Proto ráda pořádám kurzy a workshopy na toto téma a spolu s ostatními vedeme diskuze o jógových textech i samotných životních prožitcích.

“Každá životní etapa pro mě znamenala krok vzad i posun dopředu, hledání cesty, jak zpracovat danou zkušenost, jak vytvářet podmínky pro to, abychom žili svůj sen. A i když mi už není dvacet a spousta pozic je pro mě výzvou, kult těla postupně opouštím a snažím se hledat odpověďi na otázky v jógovém přístupu skrze jógovou filosofii.”

Jaké jsou mé lekce?

Řekla bych, že se vyvíjí - je mi blízký styl Vinyasy Flow jógy, ale nebráním se ani Terapeutické józe. Mým záměrem je, aby lekce byla vyvážená, neubližovala, aby lidé měli pocit, že používají tělo, ale že je tělo neomezuje. Do toho trochu chantingu manter, filosofie a meditace. Se začátečníky ráda pracuji v kurzech, protože jen při pravidelné praxi jsou vidět výsledky a na konci kurzu se shodneme, že spousta neduhů je pryč a i mysl je klidnější.

Co bych chtěla lidem na lekcích předat?

Chtěla bych, aby si uvědomili, že jóga je jen nástroj a že pokud se chtějí posunout, impuls musí přijít od nich. Musejí chtít a pak jde vše. A že je jóga zábavná a to, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému, takže hledat, co je pro ně fajn a přínosem a co jim dává smysl.